Délka: 2 hodiny 30 minut (včetně 30 minut otázek a odpovědí).

Co se v přednášce dozvíte?

• Jak poznat situace, ve kterých je chráněný kontakt prospěšný dokonce i pro psy v běžném domácím soužití
  Jaké použít pomůcky a jak nastavit prostředí pro trénink psa přes bariéru.
• Často podceňované první kroky k vytvoření pevných základů pro další práci.
• Výběr nejužitečnějších úkonů a manipulací proveditelných v chráněném kontaktu.
• Postup pro nacvičení nejužitečnějších poloh na kontaktní mříži.
• Zásady při navykání na dotyky a nepříjemné vjemy přes bariéru.
• Co zvládnou v chráněném kontaktu trenéři zoozvířat včetně veterinárních výkonů na dobrovolné bázi.
• Jak může bariéra pomoci adoptovaným psům vyrovnat se s traumatickou vzpomínkou z minula.

O prezentaci:

Chráněný kontakt (protected contact), tedy trénink zvířete přes mříž či jinou ochrannou bariéru, je asi nejčastější formou pozitivního tréninku v zoologických zahradách. V mnoha případech je také jedinou možnou verzí vzhledem k bezpečnostním pravidlům v zoo. Ve skutečnosti však dává chráněný kontakt pocit bezpečí spíše zvířeti než samotnému trenérovi.

Bariéra umožňuje zvířeti pracovat na nižší úrovni stresu, protože může trénink kdykoliv svobodně ukončit, vstoupit do bezpečného místa mimo dosah trenéra a opět, po snížení stresu, v práci pokračovat. Trenérovi zase umožňuje se v případě agrese zvířete vyhnout přímému boji a zkažení si vztahu se zvířetem. I proto v chráněném kontaktu dochází v zoo ke snadnějšímu navázání první spolupráce s plachými či agresivními jedinci stejně jako k řadě dobrovolných veterinárních zákroků. 

V tréninku psů probíhá většina práce v přímém kontaktu (free contact). Nicméně praxe ukazuje, že občasný přechod do chráněného kontaktu může psovi poskytnout řadu benefitů a záruk, které mu standardní přímý kontakt dát nemůže. Nejvíce je to patrné v práci s traumatem u adoptovaných psů a celkově strachovými reakcemi psa především na lidi.

Velmi užitečný ale může být přechod do chráněného kontaktu i u nácviku specifických ošetření, které se v přímém kontaktu nedaří.

Trénink v chráněném kontaktu má však pro trenéra tak pro výzvy a obtíže, se kterými se kontaktu přímém příliš nesetkáme a vyžaduje proto vlastní metodiku. V projektu, který vám František Šusta představí, se seznámíme s touto metodikou pro trénink psů inspirovanou systémem tréninku divokých druhů šelem v zoo, s některými výsledky a přínosem pro psy i jejich lidi.

Délka: 2 hodiny 30 minut (včetně 30 minut otázek a odpovědí).

Co se díky přednášce se dozvíte?

• Získáte nový pohled na svůj vztah se psem.Pochopíte, jak vnímání reality ovlivňuje život vašeho psa.
• Přehodnotíte tradiční přístupy, podíváte se na pojmy jako dominance psa, poslušnost a štěstí.
• Zaměříte se na proces a vztah, přehodnotíte chování svého psa jako „správné“ nebo „špatné“.

O prezentaci:

Je to naše mysl, která rozhoduje o tom, co je v životě psa správné a co ne. Co pes smí a co nesmí. Kým může být a kým být nemůže. Neexistuje žádná absolutní pravda, existuje mnoho verzí, které si často vzájemně odporují.

Slýchali jsme, že musíme být dominantní nebo vůdci smečky. Slýchali jsme, že náš pes musí být nejprve poslušný a teprve pak šťastný. Slýchali jsme, že nic v životě není zadarmo, a že musíme vyhovět potřebám psa. Někdy je opravdu těžké pochopit, kým musíme být my pro svého psa a kým by měl být náš pes pro nás. 

Tato prezentace nás zavede do naší mysli a ukáže nám, jak naše mysl konstruuje realitu, do níž zavíráme našeho psa. Je to cesta, která začíná používáním averzivních prostředků k poslušnosti a kontroly nad psem, pokračuje používáním vědeckých principů pozitivního posilování a operantního podmiňování a přesouvá se daleko za tyto světy, do dimenze, kde chování psa již není správné nebo špatné, pozornost se již nezaměřuje na chování psa, ale na procesy, komunikaci, vztah.

Nejde však jen o teorii, jde o život se psem, o práci se psy, o učení se porozumět jejich majitelům a o pokládání otázek. Je to cesta, která nás přivádí do kontaktu s nejnovějšími vědeckými poznatky o neurofyziologii chování a o tom, jak díky nim může navždy změnit naše myšlení. 

Délka: 2 hodiny 30 minut (včetně 30 minut otázek a odpovědí)

S čím se na přednášce seznámíte?

• Stručná historie CAT a související výzkum. Principy tohoto přístupu ke změně chování. 
• Zásadní body kritiky raných verzí CAT a způsoby jejich řešení. 
• Jak vytvořit tréninkové prostředí šité na míru konkrétním psům. 
• Návod krok za krokem, jak provádět CAT. 
• Rozhodující role „ostražitosti“ psa v procesu výcviku. 
• Postupy pro zobecnění CAT na různá prostředí a situace. 
• Osvědčené postupy pro emocionální péči o vodicí psy, trenéry a další zapojené osoby.

O prezentaci:

Seznamte se se známou tréninkovou metodou CAT v podání její zakladatelky. Metoda Constructional Aggression Treatment (CAT) je vědecky podložený přístup k nápravě agresivního chování psů. CAT předchází dotlačení zvířete do bodu agrese nebo reaktivity. Pracuje s rozpoznáním „ostražitosti“ psa vůči averzivnímu podnětu a s následným stažením podnětu. Tato metoda využívá přirozených signálů psa, které trenér vnímá jako signál k odstranění podnětu. Díky tomu se snižuje tlak a posiluje vzájemná důvěra. Celý proces mění strach a agresi v klidné, adaptivní reakce. 

Délka: 2 hodiny 30 minut (včetně 30 minut otázek a odpovědí)

Co se přednášce dozvíte?

• Jak vypracovávat případy a odhadovat prognózy.Jaká managementová opatření jsou potřeba mezi jednotlivými setkáními s klienty včetně jejich vhodné míry. 
• Varianty technik: co skutečně funguje a co funguje efektivně.
• Jak postupovat podle standardních plánů.
• Jak zajistit přechod modifikace chování z tréninkových sezení do reálného světa
• Kdy a jak přidávat do standardních plánů „odbočky“.
• Jak řešit běžné problémy při poradenství.

O prezentaci:

V této prezentaci stručně rozebereme odhad prognózy a kritické technické dovednosti při problémech se zdrojovou agresí a manipulací se psem. Rozebereme šest případových studií, všechny se zajímavými odbočkami – dalšími kroky, které bylo potřeba udělat ve standardních výcvikových plánech. U každého případu se Jean zaměří na počáteční problém, prognózu, plán výcviku a popíše, jak trénink probíhal, včetně dodatečných postupů, které se nakonec ukázaly jako nezbytné. Bude také vysvětlovat, za jakých podmínek by měly být počáteční plány více rozdělené (velmi postupné) a kdy by měly být více „hutné“ (efektivnější a méně postupné).